CITYTRANS CZ

2. 11. 2010 JHMD se daří

Úzkorozchodným tratím Jindřichův Hradec - Nová Bystřice (severní větev) a Jindřichův Hradec - Obrataň (jižní větev) se pod soukromým vlastnictvím společnosti Jindřichohradecké místní dráhy daří. Tratě, které byly pod taktovkou ČSD a později ČD počátkem 90. let 20. stol. navrženy na zrušení jako první, jsou ve vlastnictví JHMD definitivně zachráněny a prosperují.

Osobní doprava je v zimním období na jižní větvi spíše parodií na pravidelný provoz (pouze 1 pár vlaků denně celé trase Jindřichův Hradec - Nová Bystřice + 1 pár ve zkrácené trase Jindřichův Hradec - Kunžak-Lomy), zato v jarních, letních a podzimních měsících vzroste do nebývalých rozměrů. Během letní sezony zde jezdí denně až 6 párů spojů v dieselové trakci a až 3 páry parních vlaků. V pracovní dny je také nasazován 1 pár ve zkrácené trase Jindřichův Hradec - Kunžak-Lomy, a sice v dieselové trakci.

Hlavní zásluhu na tom má turistický ruch. Jízda úzkokolejkou po malebné České Kanadě je opravdu zážitek. Když se k tomu ještě přidá romantická jízda parním vláčkem, člověk si řekne, jak to máme v těch Jižních Čechách krásně. Velmi početnou skupinkou cestujících bývají cyklisté, pro něž jsou velmi často zařazovány soupravy, které obsahují nákladní vůz pro přepravu bicyklů. Pokud není nákladní vůz zařazen, kola se přepravují ve služebním oddílu osobního vozu Balm/ú. Na této provozní větvi jsou řazeny solo Balmy, v případě potřeby zdvojené či ztrojené.

Severní větev je provozně stabilnější, provoz je zde i během zimního období zajišťován až 8 párů spojů v pracovní dny, 1 vlak pak v trase Jindřichův Hradec - Černovice u Tábora a 2 páry spojů v trase Jindřichův Hradec - Kamenice nad Lipou a 1 spoj v obrácené trase Kamenice nad Lipou - Jindřichův Hradec. Navíc je zde 1 spoj z Obrataně do Kamenice nad Lipou. V sezoně každé pondělí vypomáhá zvláštní parní vlak.

O víkendech je v provozu až 6 párů spojů v celé trase Jindřichův Hradec - Obrataň, přičemž je zde navíc 1 vlak ve zkrácené trase Obrataně do Kamenice nad Lipou.

Technické zázemí má dopravce hned na několika místech. Nejdůležitější je samozřejmě depo Jindřichův Hradec, kde jsou vlaky odstavovány, má zde zázemí lehká i těžká údržba a probíhá zde zbrojení naftových i parních lokomotiv. V areálu depa je i možnost přechodu na normálněrozchodnou trať ČD. JHMD vlastní podvalníky a také několik normálněrozchodných nákladních vozů.

Dalším nádražím, kde jsou odstavovány vozy, je Lovětín. Výpravní budova je sice bez obsluhy, nicméně v areálu nádraží jsou odstavovány zejména výsypné vozy na štěrk. Nachází se zde též odstavený vrak motorového vozu Faur (MBxd2) řada M27, který původně jezdil u polských železnic (PKP), přičemž na prvopočátku byla plánována brzká rekonstrukce zbývajících 3 vozů.

Dalším důležitým zázemím je stanice Kamenice nad Lipou. Stanice je jako jedna z mála trvale obsazena. V areálu nádraží je depo a tiskárna lepenkových jízdenek. Zde, stejně jako ve stanici Lovětín je také zde umístěn odstavený vrak motorového vozu řady M27.

Velmi zajímavou kapitolou jsou koleje. Trať byla v průběhu své existence průběžně opravována, za posledních cca 25 let došlo na kompletní rekonstrukci převážné části trati. I v současnosti však lze v kolejové síti narazit na původní kolejnice, či součásti výhybek z roku 1898 či jen nepatrně mladší. Zajímavé jsou i některé výstražné kříže na přejezdech, jejichž svislá část, vyrobená z kolejnice může pamatovat počátky provozu na konci 19. stol. Bezkonkurenčně největší zajímavostí je tříkolejná splítka hned za stanicí Jindřichův Hradec. Zde prochází normálněrozchodná trať do Horní Cerekve (č. trati 225) a úzkorozchodné trati do Obrataně (č. trati 228) a Nové Bystřice (č. trati 229).

V průběhu doby nedávno minulé bylo opraveno velké množství železničních přejezdů živičným povrchem. U lesních přejezdů je stále využíváno trámů mezi kolejnicemi. Od července 2009 došlo v rámci bezpečnosti k celorepublikovému označení všech železničních přejezdů. To se nevyhnulo ani JHMD, jakožto soukromému dopravci.

Vozový park dopravce je velmi rozmanitý. Jako hnacích vozidla osobních vlaků používá dieselové lokomotivy řady 705 neboli T47 resp. TU47 z let 1954 - 1955. V provozu jsou lokomotivy ev. č. 705.905-8, 705.906-6, 705.907-4, 705.911-6, 705.915-7, 705.918-1, 705.919-9, 705.920-7, 705.921-5 a lokotraktor 702.901-0 (TU 29.0, T 29.0) . Ve vozovém parku dopravce se nachází i rumunský motorový vůz Faur odkoupený z Polska (zde označený MBxd2). Soukromý dopravce jej označil jako řadu M27.0 (podle oficiálního označení též 805.9). Pro provoz nákladních vlaků se využívá též polská lokomotiva Lxd 2-331 (typu Faur L45H), která má označení T 48.0 (oficiálně 706.901).

Nákladních vozů má dopravce přiměřený počet, některé z nich byly odkoupeny až z dalekého Rumunska, a jsou provozovány včetně původních rumunských textů. Jednotný vozový park osobních vagonů se skládá z typu Balm/ú, které pocházejí z roku 1966.

Pro historické jízdy jsou určeny parní vlaky. Dopravce disponuje parními lokomotivami U37.0 (r.v. 1898), U46.0 (r.v. 1959) a U47.0 (r.v. 1907) Historické osobní vozy mají označení Ci/u 305, Ci/u 321, Ci/u 350, Ci/u 351, D/u 600, DF/u 647.

Mimo uvedená vozidla disponuje dopravce ještě pracovními vozíky MUV69 a strojní podbíječkou.

Jak bylo předesláno, dopravce disponuje tiskárnou Edmondsonových lepenkových jízdenek, kterou zachránil před likvidací. Původně byly jízdenky vyráběny ve výrobně jízdenek ČSD v pražské Husitské ulici. Po přechodu Českých drah na výpočetní techniku mělo být zařízení sešrotováno, leč pracovníci JHMD vše odkoupili, a tím zachránili. Lepenkové jízdenky jsou k mání ve všech stabilních pokladnách dopravce. Pokud cestující nastoupí mimo tyto stanice, průvodčí mu ve vlaku prodá trhací jízdenku, z níž odtrhne patřičný počet proužků, které symbolizují kilometrická pásma. Většina zastávek je na znamení nebo požádání. Jízdenky se vydávají ve vlaku a ve stanicích J. Hradec, N. Včelnice, Kamenice n. Lipou, Černovice u Tábora a Nová Bystřice.

Velká škoda je, že v parních vlacích dopravce prodává "obyčejné" trhací jízdenky a nevyužívá nostalgických lepenkových jízdenek.

Nezbývá tedy, než jindřichohradecké úzkokorozchodce popřát, aby se jí dařilo a vzkvétala.

Na závěr přehled všech stanic a zastávek na úzkokolejce JHMD:

jižní větev: Jindřichův Hradec, Jindřiš, Jindřiš zastávka, Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak-Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky, Dračice, Nová Bystřice

severní větev: Jindřichův Hradec, Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Lovětín obec, Nekrasín, Nová Včelnice, Žďár u Kamenice nad Lipou, Rodinov, Včelnička, Kamenice nad Lipou, Včelnička, Bohdalín, Benešov nad Lipou, Chválkov, Dobešov, Černovice u Tábora, Křeč, Sudkův Důl, Obrataň zastávka, Obrataň.

Prameny:

1. osobní poznámky
2. www.jhmd.cz

© M. Babický 2010

1. 6. 2006 Historická a modelová železnice ve Vrčeni

Vrčeň u Nepomuku, malá obec cca 1,5 km vzdálená od železničního nádraží v Nepomuku, má cca 326 obyvatel a ač to tak nevypadá, může nabídnout železničním příznivcům vše, nad čím jim srdce zaplesá radostí.

Na ploše 20m² čeká na fanoušky skutečné i modelové železnice nádherný skvost v podobě obrovského kolejiště rozchodu 12 mm (měřítko 1:120) TT, kde se nachází 136 m kolejí, 65 výhybek, 124 semaforů, 15 mostů, 15 tunelů a 3270 stromů. To vše je umístěno v podkroví rodinného domu.

Kolejiště drží rekord u točny a remízy, které jsou největší v České republice, neboť se zde nachází 25 stání. Nádraží také není žádný "drobeček", jelikož má 27 odstavných kolejí. Funkční kabinková lanová dráha se nádherně vyjímá nad kolejištěm.

Kolejiště je kompletně zatrolejováno, takže lokomotivy mají možnost odebírat proud i z pantografů.

Na části kolejiště jsou úzkorozchodné koleje, které jsou použity z modelové železnice velikosti N (meřítko 1:160).

Ač je to zvláštní, kolejiště žije zejména v zimních měsících, kdy jsou plánovitě prováděny noční jízdy, resp. jízdy vlaků za nočního osvětlení kolejiště.

Příznivci skutečné železnice si zde dozajista najdou své, pod střechou jsou umístěny různé předměty z provozu železnic na Plzeňsku, některé jsou i z předminulého století.

Historická a modelová železnice byla pro veřejnost zpřístupněna v září 2005, přičemž k 31. 5. 2006 tuto expozici navštívilo 867 zájemců.

Majiteli, panu Jaroslavu Navrátilovi rozhodně nechybí chuť a plány do budoucna. V nejbližší době se chystá rozšíření kolejiště velikosti N, dále především výstavba nového kolejiště velikosti H0 (měřítko 1:87), na zahradě pak výstavba skutečného stavědlového domku, kde bude umístěn sedmipákový stavědlový přístroj a instalováno návěstidlo.

Pro veřejnost jsou návštěvní hodiny v pondělí - pátek od 15:30 do 19:30, o sobotách, nedělích a svátcích od 10:00 do 19:30. Maximální počet návštěvníků je omezen 10 osobami, děti do 15 let pouze v doprovodu starších osob. Pro bezproblémovou prohlídku s výkladem, který trvá cca hodinu, je lépe se předem telefonicky objednat. Vstupné dobrovolné.

Adresa expozice:

Jaroslav Navrátil
Vrčeň 15
335 41
Tel: 371 580 188

© M. Babický 2006 

4. 3. 1999 Sergeje ještě nekončí.

V souvislosti s avizovaným ukončením provozu Sergejů se mi podařilo zjistit aktuální stav v západočeském regionu. V Chebu se nachází vraky Sergejů 781.433, 505, 552, 548, 580 a provozní stroje 781.462, 592, 600. Do německého Arzbergu jezdí minimálně 2x denně vlak s nákladem uhlí. Sergej jede v čele vlaku, na přípřeži německá lokomotiva řady 218.

V depu Sokolov se nacházejí vraky a odstavené stroje těchto evidenčních čísel: 781.230, 267, 344, 416, 418, 430, 444, 471, 482, 501, 516, 518, 530, 540, 555, 556, 558, 567, 568, 581, 584, 590, 594, 596, 597 a další. Sergeje jsou dnes, v březnu 1999 nasazovány zpravidla jako postrky nákladů s uhlím, zejména v úseku Nové Sedlo - Vojkovice, nebo jako zálohy za dvojčata ř. 753 v přilehlé oblasti.

Od nového grafikonu ČD by měly nastat vcelku zajímavé změny. Jelikož se mají zvýšit výkony v osobní dopravě, budou lokomotivy ř.753 vést osobní vlaky a řada 781 by tak mohla převzít některé výkony dosud provozované ř.753.

Dle informací pracovníků depa Sokolov, bude navýšen stav provozních Sergejů z nynějších šesti, na celkem 10 kusů lokomotiv. K dispozici budou pravděpodobně tyto stroje: 781.335, 427, 448, 484, 529, 545, 578, 580, 591, 600. Vzhledem k nedostatku náhradních dílů uvidíme, jak dlouho se ještě Sergeje udrží na tratích ČD.

© M. Babický 1999